Carsharing Čechy baví. Počet uživatelů raketově roste a zájem projevují i menší obce

Nedávný výzkum potvrdil, že sdílené vozy v ulicích rozhodně nejsou na ozdobu. Češi v nich ročně najezdí miliony kilometrů a o jejich provozování mají zájem i menší obce. Carsharing v Česku představuje pohodlnou alternativu k hromadné dopravě, ale i k vlastnictví vozu.

Před deseti lety jezdilo v České republice sotva třicet sdílených aut. Dnes je můžeme počítat na tisíce a raketově se zvyšuje i počet jejich uživatelů – ten minulý rok meziročně vzrostl o polovinu. Na sdílení aut Čechy nejvíce láká příležitost vyzkoušet si nové technologie (a to platí především pro sdílení elektrických vozů), ale také možnost vypůjčit si ideální auto pro daný účel, jako je stěhování, nebo třeba dovolená. A v neposlední řadě stále více lidí láká myšlenka, která zesiluje i ruku v ruce s rostoucími cenami vozů: Platit za auto jen tehdy, kdy ho skutečně využíváme. Na významu nabývá ale i vnímání ekologického přesahu carsharingu.

Za rok 137× kolem rovníku

Z výzkumu, který letos v létě uveřejnila Asociace českého carsharingu, vyplývá, že sdílená auta rozhodně jen tak nezaclánějí na ulicích, jak mohou tvrdit někteří „zlí jazykové“: Zákazníci najeli v průběhu roku 2022 úctyhodného 5,5 milionu kilometrů, což přesně odpovídá fascinujícímu číslu z podtitulku. Nutno podotknout, že čísla se týkají jen jedné z carsharingových služeb, které v Česku operují – celkové číslo napříč službami tedy bude ještě výrazně vyšší.

Stále více lidí pak sdílená auta využívá i pro delší cesty, nebo jimi nahrazuje druhé auto v domácnosti: „59% lidí ve městech uvažuje o tom, že nebude kupovat do rodiny druhé auto a místo něj raději vyžije sdílený vůz,“ doplňuje v tiskové zprávě Kamil Kunc, Client Service Director společnosti NMS Market Research, která průzkum prováděla.

Věděli jste, že nejsilnější skupinou uživatelů sdílených aut jsou u nás mladí do 30 let? Celosvětově se ale věková hranice pravidelných uživatelů pohybuje kolem 40 let a posiluje i skupina dvoučlenných domácností s „odrostlými“ dětmi, tedy párů ve věku 55–65 let.

Na scénu nastupují „sousedská auta“

Myšlenka sdílení automobilů v poslední době proniká i do plánů obcí. Příkladem může být zastupitelstvo České Kamenice, které letos na podzim otevřelo mezi občany diskusi a anketu o možnosti pořízení sdíleného „obecního“ auta. Starosta severočeského města v článku pro Děčínský Deník zdůrazňuje i ekologický přesah, který by pomohl splnit emisní závazky. Kamenice by tak navázala na již schválený projekt sdílených městských kol, který bude spuštěn také příští rok.

Právě v menších městech má carsharing velký potenciál – a to jak pro lidi, kteří se potřebují do krajského města nebo kamkoli „za humna“ dostat jen jednou za čas, tak třeba právě pro větší rodiny, kterým sdílený vůz nahradí druhé auto. Služba sdílených vozů tak přispívá i ke zvýšení atraktivity obce, z níž je to autem všude blíž než třeba autobusem s několika přestupy.

Věděli jste, že carsharing už několik let úspěšně funguje třeba v rakouském Tyrolsku? Z okresních měst se sdílená auta díky poptávce v menších obcích rozšířila do celého regionu, kde je hojně využívají místní i turisté. Tyrolsko je také krajem s třetím nejmenším počtem vlastněných aut v Rakousku.

Ze statistik vyplývá, že uživatelé s carsharingem „rostou“ a neopouští tuto variantu dopravy ani v pozdějším věku. Přibývá také starších lidí, kteří chtějí být plně mobilní, nezávisle na tom, zda auto vlastní. Ve Francii a Velké Británii využívalo carsharing už před šesti lety více než 15 % lidí na prahu důchodového věku. A je jen otázkou času a vývoje, kdy se tento trend přelije i do našeho regionu.